Červen 2011

Grafika 0001 - des

30. června 2011 v 13:01 | Izzie
takže tvořila jsem a vytvořial první prázdninový výtvor :D des se selenou :D

kliki pro zvětšení na obrázek ↑

snad se vám alespoň maličko líbí, já jsem s ním spokojená

Prázdniny

29. června 2011 v 20:40 | Izzie |  Výlevy mého nepochopitelného mozku
"Paní profesorko, co vás napadá, když se řelne slovo prázdniny?"
"Že vám začínají až zítra!"

přesně tak dámy a pánové, výrok z mého oblíbeného seriálu "Arabela se vrací, aneb Rumburak králem říše pohádek" a tak nějak mi přišlo, že tato hláška je poněkud hodící.

Přesně tak už zítra, mí milí začínají prázdniny. A já jsem se rozhodla pro větší aktivitu na blogu, možná i přibydou nějaké rubriky - photoshooty celebrit, jiančí desing a tak dále. Což mi připomíná, že jsem udělala nový desing -

Snad se trichu líbí, i kxdyž trošku no upřímně vím, že je křiklavý a moc růžový, ale mě osobně se líbí :D .

No pro dnešek ještě není čas, ale zítra už bych mohla přispět něčím do prázdninové sekce :D .

tšit se můžete na mé fotky západu slunce tady ze S*****ho.




Snad se trochu fotka líbí :D

no dál se chci blogu více vejnovat :D tak to je ode mě zatím vše, loučí se s vámi Týnuška drahoušci :D







Zdarec

25. června 2011 v 23:32 | Izzie
Zdraví vás Týnuška. Ano ano, po dlouhé - vlastně velice krátké době - se vám ozývám právě jsem se pustila do nové knížky s názvem Za Mušketýri. podle názvu by se vám mohl vybavit zcela chybný obsah protože vůnbec to nebude jako třu mušketýři - no rozhodně to enbude ve středověku a o pravých mučketýrech...

nechte se překvapit vaše Izzie - Týnuška :d :d :d

Červánky tady

25. června 2011 v 20:20 | Izzie |  Fotky - mnou vytvořené
jsou to pouze neupravené fotky v tomto momentě nemám žádný program ana upravování, jelikož jsme měli rozbitej počítač a chci ho někde sehnat PF nejlíp PFS

takže poze jen strohé nekvalitní fotky z mého foťáku - jeden co sjem se pokoušela chytit červánky je jednou něco takovýho ani ne západ slunce protože skluničko yblo aztažený :D



No když se trochu nakloníte tak bych řekla, že tahle je nejpocedenější :D



no...

vybrala jsem ty co nějak nepotřebujou úpravu - vyloženě moc

no posuďte samu foťák má celkem dobrou kvalitu ale je to focený přes cokno :D

Kusovka 0.002

16. června 2011 v 7:09 | Izzie |  Kusovky

Je moc nádherná, že?

zachvíli škola,l ale já sjem stejně šťastná :D

16. června 2011 v 7:09 | Izzie
Ano, ano nadpis platí, přeci jenom pořád říkám pravdu. páni lidičky, ani nevíte jak moc jsme šťastná nebudu mít tu trojku z tělocviku, ale dvojku a z čes´tiny mi nakonec třídní dala jedničku, takže sumasumárum budu mít pět dvojek no není to úžasný, v sedmičce mít pět dvojek. Z tělocviku, dějepisu, nemčiny, zeměpisu a občanky.
Přesně tak jsem tak šťastná, že to snad ani nejde popsat :D

Takže zachvilku škola a loučí se svámi Týnuška - Izzie

Stroj času, kdyby...kdyby

10. června 2011 v 23:21 | Izzie |  Ostatní
Stroj času ... co to vlastně je?

Nějaký stroj, nějaká věc, nějaký výmysl a samozřejmě to oorividné slovo času. Čas, ano buď to co bude, je nebo bylo. Ale já se ptám, i když vím, že jsme s tím neúnosná, proč to lidi vymyslely, když to nexistuje. Stroj času neexistuje tak proč to má svůj název?
Páni to už jsme vážně tak vypatlaní, ale dost odbočování...

Sroj času a moje kdyby, ano kdyby tak byl ten stroj času, který by mně přesunul do minulosti, nebo alepsoň někam abych byla pryč od všeho a všech, chtěla bych do bzdoucnosti, ale ne moc daloké, tak padesát-šedesát let a nebo do minulosti - 80. let 20. století - doba Mcihala davida, diskoték a všeho kolem :d

Ani nevím proč valstně tenhle článek píšu, asi proto, že s enudím. každopádně. Mějte se už dneska a ahoj.

Demodé ... aneb new dess

10. června 2011 v 23:09 | Izzie
Ani nevím jak mě to napadlo, každopádně poslouchám jednu písničku z jednoho muzikálu a zaujme mě tam jedno slovo ... demodé ... byhledám si co toje a co jsme tak pochopila tak styl, něco jako emo, barbie punk atd.... takže jsem na záhlaví použila nějaký ten text z oné (ne)zmiňované písničky.

Náhled


Snad se alepoň trošku líbí :D :D :D

Sweet dreams

Západ slunce ... tady

10. června 2011 v 22:22 | Izzie |  Fotky - mnou vytvořené
Tak nějak jsem nedávno dostal vhuť fotit a tak jsem nafotila takový maličký no ani ne západ slunce, ale spíše něco jako po západu slunce, kdy sluničko vydávalo málos větlo a mě se to zázračne v několika fotkách podařila zachytit, ale přydávám jen dvě - ty povedené.
takže tady jsou





Snad se líbí, článek píšu jen narychlo, takže zatím ahoj :D :D :D

Mějte se sladce darlings adn sweets dreams :D

Už dám nemůžu, takhle ne

9. června 2011 v 21:50 | Izzie |  Výlevy mého nepochopitelného mozku
Ano podle názvu si asi řeknete, že končím s bogem, ale nekončím. Nemůžu dál v mím životě a řekla bych, že tenhle blog je asi ejdninej, který mi pomáhá. I když je to veřejný, můžu jsme napsat všechno protože jsem stjeně nikdo necodí, a proto jsem se rozhodla vypsat se sem ze všech mít problémů a věci, které nikomu nemůžu říct.

je mi jedno, že si todle přečtě někdo od nás ze třídy, (nebo když to právě te´d čtete paní učitelko) je mi to fuk, protože chci aby se konečně někdo dozvěděl pravdu.

U nás ve tříde je to k nevydrřžení, ale aby jste si nemylslei, že jsem jen nějaká krá*a, která si jen stěžuje, věřte, že je to i mou vinou a já to vím. Ano můžu si za to sama. kdo yb se chtěl akmarádit s holkou, která má naprosto na svůj věkou malou výšku a naprosto velkou váhu, ano konečjně to věřejním i když to většina lidí ví a typuje mi 80 koli, to opravdu nemám a jsou ty lidé daleko, lhala bych, kdybych řekla že jsou blízko a to ju nechi, už víc ne. Rozhodla jsem se, že alepsoň celý zítřek budu mluvit pravdu. Ano právě te´d jsem se o tom rpozhodla a abyhc to dokázala, tenhle ten celý článek je pravdivý a omlouvám se za případně zveřejnění jména.

Nevím jistě, jestli ty lidé, které budu jmenovat se mnou coucítí, ale já je mám opravdu ráda, jsou to snad ty nejlepší lidi, které jsem v ústavu (léčebně) DLF mohla potkat.
Mám je moc ráda. Ano Abnička a Kika se kterými jsme byla na pokoji, kámošky za tři týdny jsme se dokázali skamarádit, já pomáhala s kluky jim a oni mně, hned první den co jsem do kléčebny přijala mi padly obě dvě do oka, hned první večer jsme se koukaly na film a já doufala, že budem alespoň malé kamarádky a já nevím jak u nich, aole z mé strany se to vyplnilo.
Marcelka opět jsem si potkala v úsatvu a nevím jestli se opravdu s nějakými věcmi svěřila jen mně, ale i kdyby ne. je mi to ejdno. Mám ji ráda stejně jako Aničku a Kiku byla hned s Míšou a Domčou na evdlejším pokoji, byla druhý člověk, kterého jsem v léčebně potkala a hned ani nevím jak, mi sedla. :D
Míša i když (promiň Myško jestli to čteš) mi ze začátku, hend co jsem s nimi seděla u stolu můj první oběd, jelikož mě k nim sestry posadily, mi moc do oka nepadla. Připadala mi taková divná, ale poznala jsem, že je stejně skvělá jako osatní holky,
Domča a bych pravdu řekla, byla jsem asi jediná z nás pěti, která si s ní moc nerozuměla, moc jsem ji nepoznala, ale to neznamená, že bych je odsuzovala ba naopak. prostě jsme se jen za dva týdny nestihly poznat.
Moje drahá Kájinka. Doufám, že i ona to cítí stejně, ale rpsotě nejlepší kamaárdka z lázní vůnec. Skvělě jsme se navzájem doplňovali a naše natáčeni zpráv a usmířování, kdy jsem si myslela, že se na mně vykašlala.
Což mě přivádí k helče a Péťe, Kamčka (k té se dosatnu) o mě pořád s Kájou mluvili, a hned v pátek - druhý den co byli v lázních - za mnou Helča (nebo Péťa, už ani nevím) za mnouz přišli jestli bycj jim neukázala třídu, protože chodíme do stejný a nějak jsme se skamarádili. ty dvě se spolu kamarádily, ale Hečla se ukázala jako úžasná kamarádka, když za hádku mezi mnou, Kájou, Eliškou a jí mohla Pé´Ta jelikož jsme se na hplky naštvala. a usmířily jsme se nakonec i s Péťou.
A samozřejmě Kamča, Elička, Lenka, Adriana N., Anežka, Pája a celej starej, ale i někteří z novýho druháku, Petr, hrášek, Hozna a další prtotě skvěli lidí, zapomněla bych zmínit Obelixe, Edu (mnou přezdívaného Edislava), Dominika a i Bořka prostě skvělá parta, A nakonec i tře´ták, nebudu je to jsmenovat, oni vbědí pokud si to čtou. XD
To je snad všechno pokud mám mluvit pravdu. A samozřejmě Michal, miláček, čliověk, kterého miluji a já nevím jestli i on mně, ale pokud Miluji já, Miluje mně i druhý. :D

A te´d to hlavní téma. Moje "třída" ve které už to kvůli jistým a opravdu nejměnovaným (požiju první písměnko ejjiczh jména abych se orientovala) nemůžu vydržet, do školy jsme mi moc nechce, ale komu by se chtělo, ale po pravdě řečeno, mě škola nevadí, vadí mi ty lidi, lidi kteří se mi směji kvůli tomu jak vypadám, a dalším věcem.
Vím, nejsme dokanálá to nikdo já jsem přímo nedokonála, přímo ta ošklivka, tlustá malá ošklivka jo i tak by se mě dalo popsat. a já jsme s epořád nerozhodla jestli to mám nějak řešit (te´d promiˇb verčo, ale já chci mluvit pravdu) ve tříde ani ve Slaném (promiň Kat, mami i někteří osatní i když jich moc není) s eněmůžu nikomu svěřit a proto jsem usoudila, že napsat tenhle článěk bude osvobození od všeho.

Všichni ze třídy - možná až opravdu na pár jedinců, ale možná, že nikdo - mě pomloivají, smějí se mi a já mám někdy pocit, není to nádhou šikana? Já nevím, asi ne. možná si to jen namlouvám, nebo to není tím, že by se mi smály jak vypadám /očividně ne) ale třeba jen kvůli tpomu jakou má povahu. To mohu označit tak, živlem jsme zásadně Voda, doplňovaná ohněm, ale i zemí a vzduchem, ale jen mailčko.
myslím si, a je tosand i pravda, že moje špatné vlastnosti nad těmi dobrými převažují. Ale já nechi být zlá. Nehci opravdu ne. Ake co když jsem?
Však já už fakt nevím, protože zítra tam musím znovu, vyslechnout si narážky od K a hlavně od SH a možná i HS a dalších, ale ty budou jen za mými zády, ty je se na(ne)štěstí nedoýzvím. Opravdu ne. Ale zítra, zítra budu mluvir pravdu. prostě jo, já to dám. Je mi jedno co si o mně bude, kdo myslet, mně je to už jedno. Už jen 27 dní a od všech z tý blbý školy si odpočinu, jo přesně tak a po prázdninách všem ještě ukážu. Ji přesně tak, a to je pravda, protože ode dneška mluvím je pravdu, to je krok být lepším člověk.

protože Já chci, ejn to co chci a to jsou dvě věci. moje přání do budoucíxh pár dní - týdnů mého života a to druhé, moje celožitní přábní.

Chci být lepším člověkem, chi mí tkamarády ale to přání je být klidně neoblíbená, ale neoblíbená za cenu, že o mně budou vědět pravdu, ne lži, ale pravdu

a samozřejmě to očividné celoživotníé přání: Být spisovatelkou nebo scénaristkpou.

Ano to jsou mé sny, ten první se zá týden-měsíc-rok změní, ale ten druhý, ten zůsatne, teď už ano.