Na co? Proč? Má to svůj důvod?

20. srpna 2012 v 22:21 | Týnuše - Izzie |  Výlevy mého nepochopitelného mozku
Proč tak otázkovitě, že?
Asi přesně na to se ptáte a já sama nevím. Možná je to tím, že sama nevím. Kdo vlastně jsem?
Holka, kterou všichni považují za šprtku, která měří 144 cm, o které si další holka myslela, že je jí sedmnáct (viděla me za oknem) a radovala se, že na jednom místě nebude nejstarší a nebo jsem to prostě JÁ, sama o sobě. Holka, která ráda vymýšlí příběhy se šťastným koncem, bojí se smrti, poslouchá děsně trapné písničky, kouká na filmy, pohádky a seriály z "dob naších rodičů" a nehorázně se u nich směje.
Ano, přesně tak, to jsem já. Již čtrnáctiletý blázen, kterého se každý ptá, na jakou chce jít školu. Ale jak to sakra mám vědět?!?!
Gympl, žurnalistika, gympl, ekonomka... je toho dost a já nětuším. Sakra, vždyť můj nějvětší sen je natočit film s chlápkem, který už nežije a tomu druhému je před devedasát. Ne, nebude tu dva velké uměce zmiňovat, je to jen moje věc, že je obdivuji a vám se třeba líbit nemusí.
Prostě chci být spisovatelka, napsat scénář, natočit film, nebo psát v novinách, být redaktorka, prostě něco! chci dělat něco podstatného a poněkud dětským způsobem si pořád přeju být bohatá, což je obrovsky dětinské, ale přestp je tu něco, něco...
Něco, co mě donutilo přemýšelet. Nevím, jestli je to jedna holka, o které sama nevím, jestli ji můžu považovat za kamarádku (a chtěla bych) nebo je to rozvrh, který se dneska objevil na skoleonline, nebo matematika, konec prázdnin a nebo už mi to prostě všechno došlo.
Možná - asi určitě - je to tím, že mi má milovaná babička volala, že příští rok na chatu pojedem na čtrnáct dní a já si řekla, Sakra, to už mi bdue patnáct a budu mít měsíc před nsátupem na střední školu.
Nebo je to článěk výše zmínené holky, která se zaobírá podobnými myšlenkami.
Sakra já nevím ani tohle.
Takže se s vámi loučím, nevědomá, plná otázek, napůl dospelá, napůl dítě, s nedosažitelným snem a s nápady v hlavě. Jsem to prostě JÁ, nětěším se do školy a budu si užívat mého milovaného psaní se šťastnými konci.
Vaše milovaná a opět nedoceněnná Týnuše, co se snaží dodržovat gramatiku - ano, i tohle jsem "okopírovala" od té holky, kterou rozhodně za kamarádku považuji, snad alespoň tohle vím, mimo pravidel českého pravopisu a spoustu filmů, které znám nazpamět.
Mějte se pekně a stejně nedocenněně a nevědomě jako já!
Prostá a jednoduchá Týna :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rozumprd | Web | 20. srpna 2012 v 22:30 | Reagovat

Je to parádní článek, už dneska odpoledne jsem zjistila, že jsme zmatený naprosto stejně a máme strach z malicherností, které jsou pro ostatní asi nepředstavitelné.
Je to ale dobře, že jsme jiné, může nám bejt fuk, že to jiným lidem fajn nepřipadá, ale není. Zaobíráme se tim.
Je to super vědět, že je na tom někdo stejně jako já :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.