Den, kdy se zase smutek vrátí k nám... vedlejší věta přívlastková, protože se musíte zeptat jaký den?, poněkud matoucí co? Já si to tak nějak nemyslím, češtinu miluju a podle naší třídní, která mi dala na opravném zkoušení ze trojky čtyřku, (vedlejší věta vložená, abyste rozuměli) mám na český jazyk talent, zvlášť, co se týká vedlejších vět a větných členů.
Ale to není vůbec to, o čem jsem chtěla psát.
Den, kdy se zase vrátí smutek k nám - respektive ke mně, je prostě něco, co se každopádně stane.
Vážně! Dnešní den jsem byla poněkud veselá s výbornou náladou, což u mě nebývá moc zvykem, zvlášť, když se pořád musím trápit pohledem na jednoho nejmenovaného kluka (který sedí o jeden nejmenovaný předmět přede mnou), ale dneska to tak nebylo. (Upraveno, už to tak není :))
Vstala jsem s naprosto výborným pocitem za zvuků Šrouby a Matice, zapnula jsem písničky o mobilu a tancovala, ano v půl šesté ráno jsem tancovala, i když vlastně nesmím, tancovala jako naprostý blázen, dělala úkol z přírodopisu, který jsme měli pouze dva, a proto jsem si vysloužila jedničku (poměr důsledkový, ano asi vás tím otravuji, ale vlastně se učím - poměr odporovací, alespoň myslím - zase jenom podle spojovacích výrazů se to určovat nedá, protože jde taky o význam věty :D), a měla se prostě fajn a to nejen z důvodů toho, že on nebyl ve škole!
Když jsme šly ráno do školy, moje nálada se poněkud zhoršila deštěm, šlápnutím do louže, do bahna a vybitím baterky, poté rozbolením hlavy a podobnými věcmi, ale vlastně jsem z toho vyšla dobře, protože teď si tedy prozpěvuji, mám se perfektně, dělám češtinu, myslím si o naši třídní svoje, příležitostně čti již třetí díl jedné knížky a hlavně si znovu a znovu pouštím dokola ty samé písničky!
Den by prostě nemohl být úžasnější.
Vím, že tahle moje nálada nevydrží věčně, už jenom protože, že ho zítra zase uvidím, ale i tak se budu snažit (s nabít mobilem a se Šrouby a Matice) zvládnout zítřejší den a doufám, že si mi to podaří. Je přeci jenom pátek a já už nechci prožívat další depky nebo tak něco, jak říkají Madrage, jsem časy kalený, ne? Tedy ne, že na mě by to zrovna platilo. :D
Mějte se úžasně lidičky a hodně štěstí. (obě věty jsou hlavní, poměr slučovací :D - ne, nemohla jsem si to odpustit :D)
Vaše Džajna Dževil,
která se už konečně rozhodla,
kterou přezdívku bude používat