Září 2013

Když Izzie řeší běžné a neběžné problémy...

26. září 2013 v 19:23 | Izzie
Když Izzie řeší běžné a neběžné problémy, ano... přesně tak... Nemám problémy s tím, řešit něco se svými nejlepšími kamarádky i za těch okolnostech, že si na skypu povídám s jedním úžasným člověkem.
Běžné a neběžné problémy... Cokoliv bych neběžnými problémy měla nazvat spíše problémy s láskou, jak mé, tak jedné z mé nejlepších kamarádek, je to přesně naopak.
Tento článek jsem vlastně chtěla psát o něčem úplně jiným, ale myslím, že se k tomu ještě dostanu.
Takže abych neodbíhala od toho, co jsem vlastně začala. Včera jsem jedné úžasné osobě řekla, že z jendé mé nejlepší kamarádky tahám rozumy a ta druhá je tahá ze mě, měla bych jim napsat, ať to vyřeší spolu. Samozřejmě to bych nebyla ta správná kámoška a samozřejmě jsem si dělala jen srandu.
No a neběžné problémy jsou ty známky. Ale o tom se raději zmiňovat a rozepisovat ani nebudu. Nedopadlo by to nejlíp a možná by mi to mohlo začít i vadit, což doufám nezačne, protože jsem si prostě řekla, že chci školu prolézt, udělat maturity a soustředit se opravdu jen na ty předměty, které budu skutečně potřebovat (což je zatím dějepis, čeština a literatura, výtvarka, angličtina, francouzština a možná občanka). Ale školu v tomto obyčejně nazvaném článku opravdu rozebírat nechci.
Vlastně mně to celé napadlo jednu přestávku, kdy jsem poslouchala Ninu od Tomáše Kluse a musela si přiznat, že jedna část toho textu na mě opravdu sedí, zvláště toho dne, kdy se dozvěděl pravdu.
Ono, opravdu bylo hodně těžké se do něj nezamilovat. Chtěla jsem mu všechno říct a skutečně se někam schovat. No, nakonec to nějak dopadlo a já jsem opravdu vděčná, že ho mám. Možná jsme nejlepší kamarádi z druhé konce republiky, kteří spolu tak nějak flirtují, nebo jak to nazvat, ale i tak jsem do něj zamilovaná, je ve mě, pořád na něj myslím, i když bych se měla věnovat matematice nebo převodům desetkrát na entou… ano, ani pojmenovat to neumím.
Zamilovat se přes internet je možná ubohé, možná to nemá konec, začátek, prostředek, budoucnost či něco jiného, ale momentálně je to ta hezká věc v mém životě a já jsem za ní opravdu vděčná.
Jsem přeci jen ubohá hloupá holka!

Celé to opět nedává smysl, článek není a žádných běžných a neběžných problémech, které Izzuše řeší, je to prostě jen a jen o mých sobeckých a nesmyslných pocitech, o mé hlouposti, zamilovanosti, což se vlastně vůbec nevylučuje.
Vaše Izzie

Izzie/Týna... kdo je kdo?

23. září 2013 v 19:45 | Izzie |  Výlevy mého nepochopitelného mozku
Izzie a Týna...
Dalo by se to říct úplně jednoduše, kdo to vlastně je. Jsem to pořád já, já, moje osoba, ten blázen, idiot, hlupák, cokoliv... Jenže... Vlastně to ani tak není... Vždycky jsem věděla, že se ve mě perou dvě osobnosti, dvě já, jedna ta zlá, drzá a druhá ta poslušná, hodná.
Jenže nedávno, nevím přesně kdy to bylo, jsem zjistila, že je to vlastně úplně jinak.
Izzie a Týna. Dvě rozdílné holky.
Izzie, kdo je vlastně Izzie? Holka bez podoby, tváře, obličeje, žije vlastně jen ve mě. Je to ta holka, kterou byhc chtěla být, holka, kterou si tajně přeju být. Zvládá všechno, co já ne. Je obbčas drzá, zlá, zároveň ale hodná, zamilovává se, má kamarády... co dál? Je to někdo, kým jsem jen doma, ale přesto mám pocit, že tahle holka je mnou stále častěji... Vždycky byla skrytá, ale teď vykukuje na povrch. Neučí se za mě, je jí vše jedno...
A Týna? To je pravý opak Izzie, tlustá, hnusná, malá... je to ta chytrá část mě, ta co nijak neblázní, nechová se hloupě, je furt chytrá, dalo by se říct, že nemá žádné sebevědomí, je poslušná a vlastně totálně nudná, nic jiného jí toiž nezbývá.
ALe ta otázka, která z nich jsem vlastně já?
Samozřejmě, bez Týny by nebyla Izzie, ale Týna už je prostě Izzie, dělá si srandu, rozesmívá svou rodinu, hlavně u snídaně. Zpívá si, když jde po ulici. Posílá se do blázince.
Izzie je vše, čím byhc chtěla být, ale taky něco, čím bych nehctěla být za žádnou cenu. Někdy říká nesmyslé věci. Je ošklivá na lidi, které má ráda, ale zároveň je to odvážná holka...
Jasně asi všechno tohle nedává pořád smysl, prootže já pořád nevím, kdo skutečně jsem. Možná ta brzy zjistím, možná taky ne...

CO víc k tomu dodat? Možná jsem taky někdo úplně jiný...

Na tuhle písničku bych si asi nevzpoměla, ale jedna úžasná osoba mi jí pouštěla asi pětkrát za sebou a to se člověku vryje do hlavy...

Vaše Izzie, Týna... nebo kdo vlastně jsem, prostě já!

Just let it go

16. září 2013 v 20:32 | Izzie
Prostě to nechat být...
Ano, chci to jen tak nechat být, přestat se zamilovávat do lidí, se kterými se vlastně jen píšu nebo volám na skypu... do lidí, kteří mě vlastně vlbec neznají, které neznám já...
Jenže... Je to dlouho? Jak je to dlouho? Zas tak asi ne... mohlo to být tak 8. září? 9.? Sedmého, ano... prsotě jsme si psali a Izz se nám zamilovala... Mohlo by to být méně komplikované, nechci s ním přeci chodit nebo tak, ale nemusel by být zadaný, ne?
Prostě to nejjednodušší by bylo nechat to být, ale to prostě nedokážu. Je součástí naší "party", nejlepší kámoš mého nejlepšího kámoše, vlastně i můj dost dobrý kámoš a taky kluk mé kámošky... ano, tak... začíná ta komplikovaná část.
Kdybych se jen do všeho nezamatala...
"Ale on tě určitě taky chce!"
"Vidím jak to mezi váma plamení!"
"Jo, fakt to mezi váma jiskří!"
"S Niki nic nemá!"
"Niki chce Archu, to je jasný."
"Už při tom hovoru jsem si všiml jak to mezi vámi jiskří!"
Tyto věty mých dvou nejelpších kamarádů by opravdu mohli být prima, kdybych se do všeho prostě nesrala! Fajn, R. se ho zeptala, koho z nás dvou má radši, odpověděl mě, to ano... ale... za jakou cenu?
Jako aktivně pitomá jsem se ptala i Niki, jenže ta je do nej šíleně zamilovaná!
A já šileně pitomá Izzie jsem mu to napsala! Prostě je podporuju ať to urovnají, jsem vážně blbá!
Asi to ví! Jasně že to ví, prostě to tuší, ale přeci mu nenapíšu, Blbe, jsem to tebe zamilovaná! R. jsem navedla já, ať se tě zeptá! Prostě...
Já nevím, všechno to nedává smysl, je to jedena velká motanice, jedna velká telenovela, která také vlastně není skutečný svět.
Achjo, sama vlastně nevím, co se kolem mě děje!

Everything I do i doing for... hm... for who?

9. září 2013 v 21:14 | Džajna Dževil |  Výlevy mého nepochopitelného mozku
Eventuelně to bude už rok, co jsem psala článek Last Year... všechno mi přijde tak strašně dlouho... šla jsem do deváté třídy, začala být optimista, začala být závislá na nejmenované hře, přestala být závislá, zase začala... a hlavně... dokončila devátou třídu...
Hodně moc věcí se změnilo, byla jsem zamilovaná a to dostkrát... Co víc? Přestala jsem se bavit s jednou úžasnou osobou, kterou jsem považaovala za nejlepší kamarádku... Objevila spoustu úžasných písniček, díky další úžasné osobě, která anštěstí neví, že tenhle blábol existuje....
No jo a jsem na gymplu se svým bratrancem! To co jsem nechtěla :D Why not?!
Je to přesně osm měsíců, kdy jsem se stala optimistou, což se mi celkem dařilo dodržovat, i když není to tak, že by to měl člověk cítit a ne dodržovat? Už jsem asi úplně mimo... Proč to vlastně píšu sem? Nikdo si to nepřečte, ale alespoň za nějaký rok budu vědět, jaké bláboly jsem psala, stejně to, co si říkám o blábolech z minulého roku.
A vlastně tohle je můj první patnáctiletý článěk, nebo jak to nazvat...
Everything I do, I do it for me, or you, or him? :D Ano, správně, v té písničce je you, ale... vše bych měla dělat pro sebe, you napsat nemůžu, protože on si to nidke nepřečte, ale zároveň je to vlastně jen kamarád...
Co dál?
Nostale kapitola... stalo se toho opravdu hodně... Jsem lvl 82, mág... Ano, pro mě je to velký úspěch, prootže macimum je lvl 99 a už tohle mi dalo velkou práci, mám na Nt svou vlastní rodinu, kamarády, což je ještě mnohem komplikovanější xD
Možná už bych měla končit... Ale nechce se mi... možná mi ještě odepíše na skypu... proč by taky neměl? Vlastně mě nezná a já neznám jeho :D Ano, to je ještě koplikovanější...
Co vlastně me příběhy... Tajemství pod mořem je tak nějak minulostí, Rodiny jsem začala už asi třikrát přepisovat, ale žádná verze se nevyrovná té původní (tedy té první spíš), Magie už má asi dvanáct kapitol, ale můj mozek vykazuje stávku, začala jsem psát Deníky pražské smetánky, ale prostě... můj mozek je vypnutý, škoda že za mě nemysl nervy, ty pracují na plné obrátky :D
Omlouvám se za chyby a překlepy ale skutečně nemám čas (a ani chuť a sílu) kopírovat to do wrodu a orpavit všechyn chyby....



Vaše Izzie, která se zase vrátila ke staré přezdívce, ale Džajna taky není špatné, chvi být zlá :-*